چکیده:
ئەم وتارە هەوڵ ئەدات لە هەنگاوی یەکەمدا ئاوڕ لە دوو قوتابخانەی شیعری هاوچەرخی کوردی لە کوردستانی عێراقدا بداتەوە. بۆ ئەم مەبەستەش دوای ناساندنی قوتابخانەکانی ڕوانگە و کفری، دەست دەکات بە ئاراستەکردنی بابەتی ناوەندیی توێژینەوەکە کە بریتییە لە دیاریکردنی مۆرک و تایبەتمەندییە شێوازناسانەکانی ئەو بەرهەمانە. ئەو دوو قوتابخانەیە دوو ڕەوتی گرنگی ئەدەبییان لە ماوەی نێوان ساڵەکانی ١٩٧٠ بۆ ١٩٩١دا پێکهێنا کە وەکوو قۆناغێکی گرنگی مێژووی ئەدەبی هاوچەرخی کوردی لە کوردستانی عێراق لە قەڵەم دەدرێت. لە پێناو دەستەبەرکردنی چوارچێوەیەکی تیۆریک بۆ دەستنیشانکردنی شێوازناسیی بەرهەمە شیعرییەکان، کەڵک لە ڕوانگەکانی شەمیسا و بە تایبەت کتێبی شێوازناسیی لێکۆڵەری ناوبراو وەرگیراوە کە بایەخ دەداتە سێ ئاستی جیای زمانی، ئەدەبی و هزری لە دیاریکردنی مۆرکی شێوازناسانەی بەرهەمە ئەدەبییەکاندا. لەم توێژینەوەی بەردەستدا پەنجە خراوەتە سەر دامەزرێنەر و ناسراوترین ئەندامی هەرکام لە قوتابخانە شیعرییەکان کە بریتین لە شێرکۆ بێکەس و لەتیف هەڵمەت و پاشان بەرهەمەکانیان بە گوێرەی بنەواشە سەرەکییەکانی بۆچوونی ڕەخنەگرانەی ناوبراو لێکدراونەتەوە و جیاوازییەکانیان خراونەتە ڕوو.
The present paper seeks to explore the poetical premises and stylistic features of the works of Ruwange and Kifri, as two major literary schools. Both schools played a highly significant role in the literary development of Kurdish poetry from 1970 to 1991, which is considered as an influential stage in contemporary Kurdish literature. Kurdish Poetry went through several different stages in the 1970s and 1980s. The stylistic approach proposed by Professor Cyrus Shamisa provides the theoretical framework for the present study according to which the triplet lingual, literary and epistemological levels of a given literary work ultimately shape its stylistic feature. In the present research, attention is paid to the poetical works of founders of schools, Sheko Bekas and Latif halmet. They are also considered as two great poets whose works develoed contemporary Kurdish poetry. Their poetry is read in terms of the mentioned stylistic approach through the examination of the triplet levels in Shamisa’a approach.